Této svíčce se říká „kočka“, podle etikety s roztomilou kočičkou s klubíčky. Byla to moje první velká svíčka od Yankee candle, která odstartovala „svíčkové šílenství“. Do té doby jsem kupovala vosky, které jsem pálila v aromalampě (ale to dělám pořád).
Koupila jsem ji už pálenou, což se později ukázalo jako ne úplně dobrý nápad. Kdo svíčkám rozumí, tak ví, že základem úspěchu je pálení do jezírka a čistý vosk. Jezírko svíčka měla, ale tím čistým voskem jsem si nebyla jistá. Jelikož je tmavá, nebylo to vidět, ale při prvním zapálením jsem necítila ani tak vůni jako smrad z pálení (byla jak kdyby začouzená).
Po pár pálení jsem si všimla, že v rozpuštěném vosku jsou černé kousky knotu. Sfoukla jsem ji a špinavý vosk vybrala lžící. Ale, co jsem asi neměla dělat, že jsem hodně zkrátila knot a mou neopatrnou manipulací jsem rozlela vosk po stěnách. Jde to vidět trochu na fotce.
První pálení po odstranění bordelu ve vosku:
Druhé pálení – pomalu ale jistě se začíná uzdravovat:
Na třetí pálení se mi podařilo, aby se rozpustil vosk po stěnách a svíčka udělala krásné jezírko
Svíčka je tedy zachráněná. Mám radost. A dokonce se mi zdá, že i voní líp 😉
Co vy? Zachraňovali jste někdy svíčku? Čistíte vosk od bordýlku? Nebo to neřešíte a pálíte jak je?